Můžeme udělat tento svět lepším místem

Můžeme udělat tento svět lepším místem k životu tím, že "budeme šťastní"?
 Můžeme udělat tento svět lepším místem k životu tím, že "budeme šťastní"?

 

V červnu 2012 jsem  byl  v  jižní  Francii,  kde  mě jednoho  dne  na  pláži  náhle  přepadla  ostrá bolest  v  kříži.  Diagnóza  zněla  neúprosně  -  tři vyhřeznuté plotýnky. 
Jako první řešení mi byla nabídnuta  operace,  během  které  by  mi  lékaři podél  páteře  voperovali  dva  titanové  hřeby. Tuhle  možnost  jsem  odmítl.  Druhá  možnost 
byla řešit  bolest  vysokými  dávkami  analgetik, ale  i  to  jsem  okamžitě  odmítl.  Jako  poslední možnost přicházela v úvahu cílená každodenní fyzioterapie  spojená 
s  meditací  pro  zmírnění bolesti. Touto cestou jsem se vydal. Letní měsíce jsem tedy trávil v Praze a nemohl jsem  odcestovat  ani  s  Jacqueline  a  Viratem do  Etiopie,  
ani  se  Šimonem  Pánkem  do Afghánistánu,  jak  jsem  měl  v  plánu.    Místo toho jsem poctivě absolvoval fyzioterapeutická cvičení, meditoval a měl tak spoustu času 
sám pro sebe. Rád bych se s vámi podělil o věci, které jsem během té doby objevil a sám si je osvojil,  a které snad  pomohou i některým z vás.:-)
 
ŠTĚSTÍ

Z výzkumů zaměřených na pozitivní psychologii, které na Harvardu prováděli Shawn Achor, Dan Gilbert i další vědci, vyplynuly následující závěry:


1. Často přemýšlíme v následujících intencích: „pokud  budu  úspěšný,  budu  šťastný“,  nebo „pokud mě povýší, budu šťastný“, nebo „pokud 
si mě vezme osoba mých snů, budu šťastný“.  Za  prvé,  pocit  štěstí  je  cesta  a  nikoliv  cíl,  a  výzkumy  dokazují,  že  peníze,  úspěch, 
manželství  s  vysněnou  osobou  a  jiné  tomu podobné  životní  mety  nám  přináší  jen momentální radost, ale nemají vliv na míru štěstí 
žádného  jedince  po  delší  dobu.  A  další  věc, kterou s námi takové podmiňované štěstí dělá, je to, že nám říká, že v dané chvíli šťastní nejsme 
(což ale není pravda). Výzkumy dále prokázaly, že se celý život přesvědčujeme o tom, jak jsme nešťastní a stanovujeme si podmínky, za kterých 
šťastní budeme. Od přírody jsme ale na to být šťastní naprogramováni. A pokud budeme chtít, můžeme  se    k  módu  „programového  štěstí“ 
snadno uchýlit.


2. Vnitřní štěstí jedince dokáže okolní prostředí ovlivnit  maximálně  z  10-15  %;  85-90  %  je individuální záležitostí každého z nás. Všichni 
máme nějakou genetickou dispozici, ke které se nutně postupem času vracíme, bez ohledu na události v našem životě. To, co se děje kolem 
nás,  je  stále  stejné.  Naše  reakce  na  události  v našem životě a věci kolem nás určují naši míru štěstí a vnitřní spokojenosti.


3.    „Štěstí  lze  koupit  za  peníze“,  ale  pouze pokud  jimi  pomůžeme  druhým  nebo  je věnujeme  na  filantropické  projekty.  Průzkumy 
ukázaly,  že  týmy,  kde  byli  členové  vyzváni, aby  utráceli  peníze  za  své  týmové  kolegy, se  staly  mnohem  silnější  a  začaly  vítězit. 
Jejich  členové,  kteří  utráceli  peníze  za  druhé  a  ne  za  sebe,  byli  mnohem  šťastnější  než  ti,  kteří peníze utráceli jen sami za sebe. 


4. Ti, kdo vedou smysluplný život s vyššími cíli (které  nás  samotné  výrazně  přesahují)  jsou šťastní. Lidé, kteří měli v životě nějaké poslání, 
byli daleko šťastnější než lidé, kteří žádný vyšší cíl nesledovali.


5.  Vést  aktivní  život  „na  vlně“,  na  které  si  po většinu  času  opravdu  užíváme  to,  co  právě děláme, protože to děláme s chutí. Lidé, kteří si 
vše, co dělali, opravdu užívali a dělali to s velkou chutí,  byli  mnohem  šťastnější  než  ti,  kteří  věci dělali jen proto, aby se nějak protloukli životem. 
A  také  šťastnější  než  ti,  kteří    i  vydělávali  velké peníze, ale práce je netěšila. Jak říká Mahatma Gandhi: „ Štěstí je, když to, co  si  myslíte,  říkáte  
a  děláte,  je  ve  vzájemné harmonii.“


Dobrá zpráva je, že pokud jsme šťastní, jsme až o 50 % produktivnější a až o 300 % kreativnější. Jde o stav, který nazýváme „v (pozitivní) zóně“, 
nebo také „na vlně“. Umíte si představit, co by to udělalo se ziskovostí, pokud bychom se tak dokázali chovat kontinuálně?:-)


Ze  závěrů  výzkumů  jasně  vyplývá,  že  pokud místo toho, abychom si říkali, že šťastní budeme, až budeme úspěšní, dokážeme jednoduše být 
šťastní, pak s velkou pravděpodobností budeme i úspěšní.Opravdu  zajímavý  výzkum.  Jak  ho  v  našich životech použít, abychom se stali šťastnými? 
Další dobrou zprávou je, že štěstí je dovednost, kterou  se  můžeme  naučit  stejně  jako  hrát fotbal, na piáno, nebo golf. Každý si tak může 
pomocí jednoduchých cvičení zvýšit své šance na to být šťastný. :-)

RECEPT NA KAŽDODENNÍ ŠTĚSTÍ:

Výzkum z Harvardské univerzity přináší recept na zvýšení každodenního pocitu štěstí za ne víc než 30 minut denně:
1. Buďme každý den vděční za 3 věci ve svém  životě.
2. Provozujme minimálně 10-15 minut fyzickou aktivitu.
3. Minimálně  2-5 minut meditujme. 
4. Napišme někomu něco pozitivního (nemusí ani jít o člověka, kterého známe osobně).
5. Začněme si zapisovat, co nejpozitivnějšího se nám za posledních 24 hodin stalo.

 

Pak  je  tu  ještě  jedna  dobrá  zpráva,  která  je podložena  výzkumem  a  to  ta,  že  pokud něco  děláme  po  dobu  21  dní,  stane  se  to 
naším  dočasným  zvykem.  Pokud  v  činnosti pokračujeme  60  dní,  přejde  do  kategorie poloviční  zvyk.  Když  vydržíme  180  dní,  stává 
se z činnosti pravidelný rituál, který je pro nás naprosto  přirozený  a  často  jej  přijmeme  jako svůj životní postoj. :-)

Ptáte se, jestli to stojí za to? Já bych řekl, že 30-90 hodin našeho času za doživotní pocit štěstí, vyšší výkonnost, kreativitu  a  k tomu schopnost 
prodloužit náš život o 10-20 let a udržovat nás po všechna ta léta mladší, než opravdu jsme, za to opravdu stojí. :-)


Když  si  budeme  každý  den  uvědomovat,  že máme být za co vděční, cvičit a meditovat, hledat pozitivní zprávy a zapisovat si to dobré, 
co  se  nám  událo,  stanou  se  z  nás  mnohem citlivější a vnímavější bytosti. Vzhledem k tomu, že  lidský  mozek  je  procesor,  který  funguje 
na  základě  jednotných  vzorců,  začne  nutně eliminovat nebo rutinně zaplňovat místa, která byla  dříve  vyhrazena  negativnímu  myšlení  a tím způsobí, 
že budeme sami se sebou daleko spokojenější.  Jak  říká  Dalai  Lama:  „Pokud budu vnímavější ke svému okolí, budu z toho mít největší prospěch já sám 
v podobě svého vnitřního klidu." „POCIT ŠTĚSTÍ“ se tak stane naším přirozeným stavem bez ohledu na to, co se ve světě kolem nás bude dít.


V hlubším slova smyslu potřebujeme:
1.  Přeprogramovat  své  bytí  tak,  abychom pokud možno trávili co nejvíce času „na vlně“, tedy jinými slovy, dělali častěji a více věci, které nás naplňují, a které děláme s chutí.:-)
2.  Využívat  svých  schopností  pro  věci,  které nás  přesahují,  tedy  jinými  slovy,  najít  vyšší smysl života a přijmout zranitelnost jako fakt, místo  abychom  předstírali,  
že  jsme  někým jiným než ve skutečnosti.:-)


Abraham  Lincoln  kdysi  řekl:  „Lidé  jsou  tak ŠŤASTNÍ, jak si ve své mysli určí.“


Dnes,  o  mnoho  let  později,  je  tento  názor podložen  i  vědeckým  výzkumem  pozitivní psychologie z Harvardské i dalších univerzit.Dokážete  si  představit, 
co  by  se  stalo, kdybychom  takové  chování  dokázali  přenést do  svých  obchodních  společností?  Mohli bychom  jít  ještě  dál  a  přenést  je  i  do  svých rodin, 
na  své děti  a  do  vzdělávacích  systémů, kde  by  pak  nejen  současná,  ale  i  budoucí generace vyrůstaly šťastnější a vedly mnohem spokojenější  život.  
Výzkumy  potvrdily,  že „šťastnější lidé jsou zodpovědnější, chovají se etičtěji, mají vyšší morální hodnoty a jsou  i mentálně a spirituálně bohatší.“Z  toho  vyplývá,  
že  jako  lidské  bytosti  máme pouze jeden jediný úkol a to BÝT, vedle všech dalších  vykonávaných  povinností,  protože pokud by seznamy povinností byly tak zásadní, 
pravděpodobně  bychom  se  neoznačovali  za lidské bytosti, ale za lidské konatele.

Další novinky

"Nejsložitější je dělat věci jednoduše."

Věta, která se prolíná celým rozhovorem, je základem podnikatelského myšlení a úspěchu zakladatele restaurace V Zátiší. Více si přečtěte v červnovém magazínu VOGUE.

Více

Dobroděj

Proč Sanjiv Suri vstává ve 4 ráno a nejraději by se rozdal.

Více

Na Antarktidě záleží ...

Právě jsem se vrátil z expedice na sedmý kontinent – do Antarktidy.Nejen, že to bylo nejvzdálenější místo, na které jsem se kdy podíval, ale pravděpodobně to byla i nejúžasnější cesta,jakou jsem za 57 let života podnikl.

Více