Ve výhledech do roku 2050 se objevují poměrně depresivní informace ohledně nedostatečných zásob přírodních zdrojů a výzev v oblasti dodávek energií. Zdá se, že nám v blízké budoucnosti dojde většina spotřebních zdrojů, ať už jde o vodu, přírodní zdroje nebo energii z fosilních paliv, pokud nezměníme přístup k jejich spotřebě a modely chování založené čistě na růstu hrubého domácího produktu místo jiných indikátorů výkonnosti. OECD už v tomto ohledu jisté kroky podniká, ale naše způsoby myšlení jsou stále velice vzdálené jejich implementaci. Mohli bychom své chování přirovnat k chování holuba, který ve své blízkosti zahlédne kočku. Co holub v takové chvíli udělá? Jednoduše zkamení, zavře oči a říká si: „Žádná kočka tu není.“A tak je nevyhnutelně sežrán.
Jedna z největších výzev, které čelíme stále víc, se zdá být „lidská energie“. Já ji však vnímám jako tu největší příležitost. S rozvojem digitálního věku a stále rychlejšími proměnami světa kolem nás jsme zahlcováni informacemi bez možnosti jejich výběru, odpovídajícího zpracovávání a sebereflexe. Vše stále rychleji zastarává a my máme velmi málo nástrojů, které nám umožňují zpomalit, najít rovnováhu a soustředit se na skutečný smysl našich životů. Většina z nás je tím silným proudem strhávána a jen pozoruje, jak je odnášena pryč.
Vše je ještě umocněno přívalem negativních zpráv, kterými nás zahrnují média (nedávám jim to za vinu, protože negativní senzace prodává a i média jsou vázána čtvrtletními zisky). Postupem času se negativní energie vrství a nabaluje na vůdčí entity politického a obchodního života a my uvěříme, že svět, ve kterém žijeme, je ve skutečnosti zaplněn negativní energií v mnohem větší míře, než jak tomu ve skutečnosti je, a začneme si formovat mnohem negativnější budoucnost.
Vůdcovství je o vizi, ale zároveň s sebou nese zodpovědnost za vytváření lidské energie a její pozvedání na vyšší úroveň. Mohlo by jít o největší energetickou výzvu, které budeme čelit. Otázka, kterou si musíme položit, zní: „Jak zajistit to, abychom dokázali těžit z oné obrovské zásobárny energie, která v nás a našich týmech je, a ještě ji posunuli na vyšší úroveň?“
Do nedávna se zdálo, že jde o akademickou diskusi, které se věnují světoví političtí lídři a byznysmeni. Pak ale realita dostihla i nás. Po 24 letech velmi nízké fluktuace zaměstnanců začíná i Zátiší ztrácet některé dobré talenty a já jsem si uvědomil, že pokud se na problém nezaměříme už na mikro úrovni, možná se na makro úrovni nikdy řešit nezačne. Poprvé cítíme rozpor mezi potřebou změny, abychom neustrnuli v minulosti a nezastarali, a loajalitou některých z našich členů týmu, které jsme procesem změn dostatečně neprovedli. Zaměstnanci, kteří se musí změnit, aby neustrnuli a dokázali stále reagovat na neustále se měnící potřeby zákazníků, a vedení, které se musí změnit, aby dokázalo implementovat změny diktované trhem.
Jak tedy být v pozici lídra nejen vizionář, ale zároveň usnadňovat svým týmům proces změn v bezpečném pracovním prostředí? To, díky čemu jsme se od roku 1991 dostali až sem, nás nedostane tam, kde chceme být v roce 2025 a už vůbec ne tam, kde chceme být v roce 2040. Změna pro nás musí být v tomto rychle se měnícím světě přirozenou konstantou. A jak si změnu zautomatizovat? Jak si pro sebe vytvořit příští výzvu? Jak upravit náš obchodní model tak, aby přistoupil ke změnám ještě předtím, než se věci obrátí negativním směrem? Jak udržet členy týmů šťastné a přitom se neustále měnící? To jsou některé z výzev, kterým nyní v Zátiší čelíme.
Vždy jsem silně věřil v hodnotu firemní kultury a firemní kulturu tvořenou hodnotami. Rozhodli jsme se tedy vrátit ke svým klíčovým hodnotám a kompasu Zátiší. Příštích 12–18 měsíců se budeme intenzivně soustředit na to, aby všichni členové týmu na cestě za vlastním rozvojem, žili podle našich klíčových hodnot, k jejichž dodržování a prosazování jsme se zavázali.
V tomto rychle se měnícím prostředí se schopnost neustále se měnit stala největší konkurenční výhodou. Jak tedy formovat vůdčí osobnosti, které se nejen budou schopné neustále měnit, ale také budou neustále zvyšovat úroveň energie svého týmu, udržovat ji na vysoké úrovni a zároveň inovovat a poskytovat ty nejlepší služby? Jak systematicky vychovávat vůdčí osobnosti, které ze svého týmu dokáží získat to nejlepší v prostředí neustále se měnící skladby silných stránek týmu? Vedoucí týmů se správným přístupem byli vždy naší klíčovou výhodou, ale bitva s rychle se měnícím prostředím teprve začíná.
Samozřejmě nic z toho nelze provést bez průběžné intenzivní sebereflexe a vědomé změny na základě zpětné vazby. Jakmile vůdčí osobnost dokáže upustit od zaběhnutých zvyků a otevře se změnám, pak, a jedině pak, budeme podle mého názoru schopní vést své týmy a generovat velké množství energie. Je potřeba, abychom výzvu udržování energie na vysoké úrovni přijímali postupně a zapojili do ní všechny členy týmu- jedna společnost, jedno město, jedna země po druhé, a tím překonali to, co se jeví jako největší energetická výzva, které kdy budeme muset čelit – energetická výzva v oblasti lidských zdrojů.
Jak se týmy v průběhu času mění z generace X na generaci Y a generaci Z, cítíme i my ve vedení potřebu vydat se na cestu změn, která nám dovolí být vždy hnacím motorem a dodavatelem energie všem novým týmům v bezpečném prostředí. Jde o proces sebezkoumání a změn pro nás samotné. Vidíme v budoucích vůdčích osobnostech týmů obrovský potenciál, díky kterému dojde ke zvýšení úrovně lidské energie. Abychom mohli změnit sebe samé pomocí sebepozorování a vnitřního pře-nastavení, abychom dokázali čelit výzvě zvyšování úrovně lidské energie.
Když jsem chodil do školy, byl kladen důraz na získávání znalostí. Nyní se stále častěji přesvědčuji, že dochází k posunu získávaných dovedností, jak se vzdělávání stává celoživotním procesem. Nyní je tou nejdůležitější schopností, které můžeme své děti naučit, schopnost změny. Stávající vzdělávací systém vytvořený pro éru průmyslové revoluce je již zastaralý. Naprosto v něm chybí, stejně jako v našich životech, vstupy z oblasti etiky a morálky. Technologický pokrok a digitální věk sice obrovskými skoky zvyšuje úroveň našich dovedností, ale schopnost se neustále něčemu učit, odnaučovat a znovu se učit novým věcem za účelem udržení vysoké úrovně lidské energie se stává naprosto klíčovou.
Nemůžeme jinak než se na situaci dívat jako na příležitost přehodnotit stávající strukturu a vybrousit ji. Příležitost udržet si a přilákat do společnosti větší talenty, které ji bezpečně provedou úskalími do roku 2025 a ještě dál.
Je to skvělá příležitost postavit se tváří v tvář „největší energetické výzvě“a zodpovědně jít příkladem budoucím generacím.
Sanjiv Suri
suri@zatisigroup.cz